O nás
Možná, že už jste zapomněli, jak vypadá hvězdné nebe. U nás nenajdete pouliční osvětlení a díky jeho absenci budete mít možnost pozorovat Mléčnou dráhu. Kovárna stojí na samotě a ne nadarmo se této lokalitě říká U Lesů. Houbaření, lesní jahody, romantické procházky mezi rybníky vás uklidní a navodí pozitivní myšlenky.
Když už budete mít samoty dost, není nic jednoduššího než lokálkou vyrazit na výlet do některého z blízkých měst. A protože jsme na pomezí Jihočeského a Plzeňského kraje, máte to, co by kamenem dohodil, na obě strany.
Vážení návštěvníci,
děkujeme, že jste si pro své dny odpočinku vybrali právě naši nově zrekonstruovanou Kovárnu u Lisců, jejíž historie sahá až do předminulého století. Přejeme vám, abyste pobyt zde využili k načerpání nový sil a odpočinuli si pod nebem plným hvězd, obklopeni všudypřítomnou zelení a klidem.
Dny plné pohody vám přejí,
Markéta a Dušan
Turistické cíle
Historie
Někdy si osud s našimi životy podivně zahrává. Postaví nás na rozcestí s tím, abychom my sami byli tvůrci jeho dalšího směřování. Je pak jen na nás samotných, kterou z těch cest se vydáme. Naštěstí máme možnost volby, což nám dává určitou část svobody. Jen uvažuji, jak je to všechno skvěle předem rozehrané. Kdyby tato možnost volby přišla příliš brzy, pak by tady možná pradědečkova kovárna už nestála, protože až s přibývajícími léty si člověk uvědomí, jak důležité je stavět na základech našich předků. A ne je bořit.
A proto přišlo rozhodnutí opravit a vrátit zašlou slávu něčemu, co tady pro nás zanechal někdo, kdo vlastně ani netušil, jací budeme, kam se budeme ubírat a kde bude svět za dalších sto let. Ale zkrátka měl svoji víru a touhu. A tu naplňoval. A my si dnes dovolujeme naplňovat, v jeho duchu a s pevnou vírou, naše vize a touhy.
Ani my dnes netušíme, jak pradědeček vypadal, jen z vyprávění víme o jeho houževnatosti a neskonalé dobrotě. O mnohdy nezištně poskytnuté pomoci druhým, o umění se obětovat o spravedlnosti a cti. Ale také o svéhlavosti, se kterou, i přes mnohý odpor jiných, tvořil a budoval. Chlap, jehož slovo platilo nade všechny psané smlouvy.
Možná v nás trochu z jeho zarputilosti ve všech zůstalo, anebo je dost dobře možné, že nás z nebeských výšin pozoruje a čas od času, když se něco zadrhlo, pomohl soukolí znovu rozběhnout svými přímluvami. Často jsme mu tam nahoru děkovali, protože během rekonstrukce nejedna horká chvilka, přiváděla naši tepovou frekvenci na pokraj kolapsu.
Vy dnes vstupujete do prostor, které zde stojí zhruba od roku 1890 zbudované rukou Josefa Lisce. Sedláka, kováře a koláře, který se staral o podkovy koním ze statků v širokém okolí. V zimě, když koně ve stájích odpočívali, vyráběl pradědeček vozy a kola k vozům. Traduje se, že vždy říkával, že tahle kovárna uživí celou rodinu a grunt. Vozům pomalu odzvonilo, sedláky zničila kolektivizace, ale pradědečkova kovárna tady stojí dodnes. Dost dobře možná proto, aby přinášela radost a obživu dalším generacím.
